SELEN – minerál IMUNITY i PLODNOSTI

Selen patří mezi minerály, které se v naší stravě vyskytují v nepatrné míře – jeho účinky přitom mají pro naše zdraví zásadní význam. Tento silný antioxidant chrání naše buňky před volnými radikály, účinně podporuje obranyschopnost organizmu, jakož i srdečně-cévní a reprodukční zdraví.

Selen objevil před více než 200 lety Švéd Jöns Jacob Berzellius. Až později, v roce 1957, se ukázalo, že je klíčovým prvkem, nevyhnutelným pro náš život. Tento významný minerál toho v sebe tedy ukrývá víc než dost. Rozsáhlé výzkumy uskutečněné během uplynulých let prokázaly, že selen je důležitou součástí enzymatických systémů a jeho optimální hladina může přispět k prevenci a pomoci v terapii některých závažných onemocnění.

Jaká je jeho úloha v lidském organizmu? Co může způsobit jeho dlouhodobý nedostatek? Pro koho je selen mimořádně důležitý a neměl by na jeho příjem zapomínat? V čem všem nám může byť nápomocný?

Moduluje imunitu, podporuje antioxidační mechanizmy

Funkční formou selenu jsou biologicky aktivní selenoproteiny, především enzym glutathion peroxidáza s obsahem jedinečné aminokyseliny – selenocysteinu, který poskytuje buňkám komplexní ochranu před oxidativním poškozením.

Výzkumy ukázaly, že při nedostatku selenu v organizmu výrazně klesá aktivita enzymu glutathion peroxidázy, a tím zároveň i antioxidační ochrana organizmu. Proto vědci zkusili zvýšit množství selenoproteinů v buňce. Pozitivní korelaci mezi příjmem selenu a vývojem imunokompetence (fagocytární funkce, proliferace T-lymfocytů a pod.) potvrdila následně řada klinických studií. Prokázaly, že v přítomnosti selenoproteinů se imunitní systém aktivuje – selen zmobilizuje buňkovou obranu, T-lymfocyty, nejdůležitější článek imunitního systému, které začnou vyhledávat vetřelce a produkcí cytotoxických látek je pomáhají zničit a z těla vyloučit.

Možná pomoc proti virům a bakteriím

K zajímavému poznatku dospěli britští vědci, kteří nedávno v souvislosti se zkoumáním agresivity virů různých druhů chřipky, jakož aj bakterií a vytipovaných druhů mikroorganizmů, analyzovali data z čínské provincie Keshan i dalších vybraných čínských provincií. Výsledky poukázaly na zajímavý fakt: tak jako při kešanské nemoci, endemické kardiomyopatii s akutním anebo chronickým srdečním selháváním (nejznámější nemoci z nedostatku selenu), významným indikátorem agresivního šíření virů i bakterií, dle lokálního zjištění byla stejně extrémně nízká koncentrace selenu v půdě.

Méně rozpínavé byly v oblastech s vyšším výskytem selenu v půdě, což vědci připsali jeho schopnosti iniciovat zvyšování imunity. Tyto jejich závěry podpořil i další údaj – čím více selenu v půdě, tím větší podíl lidí s menšími komplikacemi onemocnění vyvolaných viry či bakteriemi.

Podle úsudku vědců z britské University of Surrey v Guildfordu, pro saturaci plné aktivity antioxidačního selenoenzymu glutathion peroxidázy v krvi by bylo vhodné zajistit u lidí dlouhodobý denní příjem tohoto mikroprvku až na úrovni 100 µg – jejich akademické závěry podnítily nástup klinického výzkumu s očekáváním možného doporučení jeho užívání k podpoře imunity, zvláště v době virových pandemií.

Podporuje činnost srdce, může být prospěšný při onkologické léčbě

Mnohé vědecké studie poukazují na souvislosti mezi nízkou koncentrací selenu v krvi a zvýšeným počtem kardiovaskulárních a onkologických onemocnění. Podle rozsáhlé prospektivní finské studie nedostatek selenu může zhoršit průtok krve a následně nepříznivě ovlivnit kardiovaskulární systém a zvýšit riziko vzniku či zhoršení stavu při ischemické srdeční nemoci, která je onemocněním z nedostatečného krevního zásobování některých oblastí srdečního svalu, jakož i zvětšit nebezpečí vzniku infarktu myokardu a cévních onemocnění. Ze závěrů studie vyplynulo, že koncentrace selenu v krevním séru pod 35 µg/l zvyšují riziko úmrtí na ischemickou srdeční nemoc téměř sedminásobně. K pozoruhodným výsledkům se dopracoval tým vědců z Charles Drew University of Medicine and Science v Los Angeles v USA. Ve spolupráci s lékaři zkoumali podporné účinky vícero selenových sloučenin i při onkologické léčbě vícero typů zhoubných nádorů. Početné dlouhodobé testy s dobrovolníky různých věkových skupin s denním příjmem selenu na úrovni 300 až 400 µg prokázaly jeho preventivní podpůrné antikarcinogenní účinky, zejména proti nádorům prostaty, hrubého střeva, plic a prsů, což vyvolalo potřebu širšího klinického výzkumu.

Příznivě působí na reprodukční zdraví

Selenu patří důležitá úloha též v reprodukčním procesu. Je nevyhnutelný pro biosyntézu testosteronu a tvorbu a vývoj normálních spermií. Zodpovídá za kvalitu spermií a jejich pohyblivost, tedy za mužskou plodnost. Jeho hladina a přítomnost ve varlatech ovlivňují potenci z hlediska dozrávání spermií a celkového vlivu na spermatogenezi. Výzkumy z oblasti reprodukčního zdraví poukazují na neustále klesající hladinu selenu v krevní plazmě mužů, která je častým důvodem neplodnosti párů. Nedostatek selenu může též nepříznivě působit na vývoj plodu u těhotných žen. Nízká hladina tohoto minerálu v organizmu těhotných žen může zvýšit riziko samovolného potratu, jeho deficit ve stravě matek může mít souvis se vznikem Downova syndromu a může být zodpovědný i za zastavení růstu a vývoje dětí.

Chybí v půdě a tím i ve stravě Obsah selenu v potravinách velmi kolísá v závislosti od jeho obsahu v půdě, fortifikace a pod. Slovensko, jakož i celý evropský región patří mezi lokality s nízkou koncentrací selenu v půdě, což se následně odráží v jeho nízkém obsahu v každodenní stravě, a tím i v lidském organizmu. Nízké hladiny selenu v populaci jsou dány jeho nízkým obsahem v rostlinné stravě i v mase hospodářských zvířat, jelikož tato jsou jím nedostatečně zásobená prostřednictvím na tento minerál chudých rostlinných krmiv. Podle statistických údajů vycházejících z konzumace potravin, je příjem selenu na Slovensku 38 µg/den. Přitom Světová zdravotnická organizace stanovila doporučený denní příjem selenu na 50 – 200 µg/den (při krátkodobých léčebných dávkách). Za optimální denní příjem považuje 1µg selenu/1kg hmotnosti! Ženy by si měly hlídat denní dávku okolo 50 až 55 µg, těhotné ženy 60 µg a kojící matky 70 µg denně. Potřebná denní dávka selenu, kterou by měli přijmout muži, je 100 až 110 µg.

Odkud ho načerpat?

V rámci rostlinné stravy selen najdeme v celozrnných obilninách, pšeničných klíčcích, čočce, česneku, cibuli, brokolici, rajčatech, avokádu či citrusových plodech. Snad nejvíce ho obsahují para ořechy a houby. V živočišní stravě je zastoupený ve vnitřnostech, drůbežím mase, ale i v mléčných výrobcích – zejména v másle, vejcích a rybách – především mořských (sleď, tuňák, sardinky). Nicméně i při pestrém jídelním lístku, vzhledem k jeho deficitu v rostlinné i živočišné stravě, je vhodné doplňovat si ho.

Nejlépe ve formě biologicky dostupných přírodních doplňků stravy, jako je například Jamieson Selenium REGULAR STRENGTH 50 µg či Jamieson Selenium EXTRA STRENGTH 100 µg (pokud se nacházíte v životní fázi, kdy potřebujete zvýšit jeho příjem). Přípravky s obsahem selenu se vyrábějí patentovanou technologií z pivovarských kvasnic, významného zdroje organického selenocysteinu a patří k špičkovým produktům vlastního firemního výzkumu a vývoje kanadského výrobce přírodních vitamínů Jamieson Laboratories. Pro organizmus jsou biologicky dostupnější, tělo je umí zpracovat lépe než syntetické minerály.

O výběru vhodného přípravku se poraďte se svým lékařem anebo lékárníkem.

Koho nejvíce ohrožuje nedostatek selenu?

- mladé lidi, kteří nekonzumují vyváženou stravu (zejména studenti)

- vegetariány, protože jejich denní příjem selenu je převážně pod hranicí 10 µg

- starších lidi, kteří z různých důvodů nekonzumují dostatek masa

- těhotné a kojící ženy (vyvíjející se plod a kojenec odčerpávají selen)

- kuřáky (jejich tělo ve zvýšené míře využívá selen k aktivaci obrany organizmu proti škodlivým látkám)

-  chronicky nemocné osoby, u kterých trávící poruchy zvyšují riziko nedostatku selenu